S příchodem chladných měsíců se do našich domovů vrací to nejpřirozenější teplo, které lidstvo zná. Praskání ohně v krbu nebo kamnech má v sobě cosi magického. Voní domovem, uklidňuje mysl a dokáže vytvořit atmosféru, kterou radiátory nikdy nenahradí. Topit dřevem je však také řemeslo. Nejde jen o to naházet polena do topeniště a doufat v zázrak. Kdo chce z každého kousku dřeva vytěžit maximum tepla bez zbytečného kouře a špinavého komína, musí znát několik základních pravidel.
Zapomeňte na mokré dřevo, základem je trpělivost
Nejdůležitějším pravidlem úspěšného topení je vlhkost dřeva. Čerstvě poražený strom obsahuje až 60 % vody. Pokud takové dřevo vhodíte do kamen, většina energie se spotřebuje na odpaření této vlhkosti. Výsledkem je slabý plamen, minimum tepla, zadehtované sklo kamen a rychlé zanesení komína, což představuje reálné riziko požáru.
Ideální dřevo musí schnout minimálně dva roky, u tvrdých dřevin, jako je dub nebo buk, klidně i déle. Vlhkost suchého dřeva by se měla pohybovat pod 20 %. Jak to poznáte? Suché dřevo je lehčí, na koncích má popraskaná léta a při poklepání dvou polen o sebe uslyšíte jasný, dutý zvuk. Mokrý špalek zní tupě.
Vyberte si správného parťáka do kamen
Každý druh dřeva hoří jinak a hodí se pro jiné účely. Pro dlouhé zimní večery, kdy potřebujete, aby kamna hřála rovnoměrně a dlouho do noci, je nejlepší tvrdé dřevo. Buk, dub, habr nebo jasan mají vysokou výhřevnost a hoří pomalým, stabilním žárem.
Naopak měkké dřevo (smrk, borovice, bříza) schne rychleji a snadno se zapaluje. Skvěle se hodí na podpal nebo pro rychlé vyhřátí chladné místnosti na jaře či na podzim. Bříza má navíc tu výhodu, že krásně hoří i mírně vlhká a vydává příjemnou vůni, protože obsahuje éterické oleje.
Zapalujte seshora, ušetříte emise i palivo
Většina z nás se učila zapalovat oheň odspodu – papír, drobné třísky a na to větší polena. Moderní a mnohem efektivnější metoda však velí pravý opak: topte seshora.
Jak na to? Na dno topeniště naskládejte větší polena těsně k sobě. Na ně položte vrstvu menších třísek a navrch umístěte podpalovač a trochu papíru či dřevité vlny. Oheň zapalte nahoře a nechte ho pomalu prohořívat směrem dolů. Tato metoda produkuje až o 80 % méně emisí při startu, tvoří se méně sazí a oheň hoří čistě a plynule, aniž byste museli neustále přikládat.
Nechte oheň dýchat
Oheň ke svému životu potřebuje kyslík. Mnoho lidí dělá chybu, že při zápalu nebo během hoření přiškrtí přívod vzduchu, aby „dřevo déle vydrželo“. Tím však dosáhnou pravého opaku – udusí plamen, sníží účinnost topení a způsobí masivní kouřivost.
Zpočátku nechte přívod vzduchu plně otevřený, dokud se kamna a komín pořádně rozehřejí. Teprve když má oheň stabilní základ a v ohništi je žhavá vrstva, můžete přívod mírně omezit, ale nikdy neúplně. Správně hořící oheň má jasné, živé plameny a v komíně není vidět žádný tmavý kouř. Topení dřevem je umění, které se vám odmění tím nejútulnějším teplem, jaké si můžete přát.
Napsat komentář