Láska. Slovo, které v nás vyvolává paletu emocí, od něžného pohlazení až po hluboké pouto. Často ji vnímáme pouze v kontextu vztahů mezi lidmi, ale co když je láska mnohem víc? Co když je to univerzální energie, která stojí u zrodu všeho kolem nás?
Zamysleme se nad tím. Podívejte se na východ slunce. Oranžové a růžové paprsky, které se derou přes horizont a probouzí svět. Cítíte tu krásu, tu sílu, tu radost z nového dne? Nejde o projev lásky? Lásky slunce k planetě, která mu umožňuje zářit naplno?
Poslouchejte vítr, jak si hraje s listy stromů, jak šumí v korunách a hladí tvář. Je to divoká, nespoutaná energie, ale zároveň i jemná a pečující. Vítr roznáší semínka, umožňuje rostlinám kolonizovat nová území, dýchá pro život. Není v tom láska k planetě a jejím obyvatelům?
Sledujte zvířata v jejich přirozeném prostředí. Matka s mládětem, smečka vlků spolupracující při lovu, ptáci budující hnízda s neuvěřitelnou pečlivostí. V každém z těchto obrazů se zrcadlí instinkt přežití, ale zároveň i hluboké pouto, vzájemná péče a ochrana. Co jiného než láska je hnacím motorem těchto činností?
Láska se projevuje i v samotné přírodě. V dokonalé rovnováze ekosystémů, ve složitých chemických reakcích, které umožňují existenci života. Příroda nám dává vše, co potřebujeme k přežití – vzduch, vodu, potravu. Nabízí nám dar života v celé jeho kráse. A to je obrovský projev lásky, který si často neuvědomujeme.
Je snadné to brát jako samozřejmost. Zapomenout, že naše existence visí na vlásku. Stačí malá změna, malá odchylka od ideální rovnováhy, a vše se zhroutí. Co kdyby zítra nevyšlo slunce? Co kdyby se vítr stal trvalou ničivou bouří?
Uvědomění si této křehkosti by nás mělo naplnit vděčností a láskou k přírodě. Měli bychom se k ní chovat s úctou a respektem, chránit ji pro budoucí generace. Protože pouze skrze lásku k přírodě můžeme zajistit, aby nám i nadále mohla rozdávat své dary.
Láska není jen cit mezi dvěma lidmi. Je to síla, která pohání vesmír, energie, která dává vzniknout novým životům a udržuje existující při životě. Zkusme ji vidět všude kolem sebe – v každém východu slunce, v každém závanu větru, v každém zvířeti, které potkáme. A nechme se jí inspirovat k tomu, abychom svět kolem sebe milovali a chránili. Protože láska je opravdu všude a v každém – stačí se jen rozhlédnout.
