Často se setkáváme s přesvědčením, že člověk stojí na vrcholu evoluční pyramidy. Tento názor obvykle opíráme o naši schopnost komplexního jazyka, abstraktního myšlení a propracované inteligence. Jsme si ale opravdu jistí, že nás tyto atributy činí nadřazenými zvířecí říši? A co když nás právě ony zaslepují a brání nám v pochopení hlubší moudrosti, kterou zvířata přirozeně vlastní?
Někdy slýcháme argument, že zvířata se od nás liší tím, že necítí emoce. To je však tvrzení, které se s každým dalším vědeckým objevem jeví jako stále absurdnější. Pozorování chování zvířat v přirozeném prostředí, ale i laboratorní výzkumy, hovoří jasně – zvířata prožívají komplexní škálu emocí, od radosti a štěstí, přes smutek a strach, až po žárlivost a empatii. Jen tyto emoce projevují a sdělují jinak, než jsme zvyklí.
Právě zde narážíme na další argument zastánců lidské superiority – jazyk. Nejsme si ale s naším složitým jazykem spíše sami sobě překážkou? Neustálé analyzování, pojmenovávání a kategorizování světa nás odtrhává od přímého prožívání a intuitivního porozumění. Zvířata komunikují prostřednictvím neverbálních signálů, pachů, doteků a jemných energií, které my často nevidíme, neslyšíme a necítíme. Možná je právě v této přímé a nekomplikované komunikaci ukryta moudřejší forma porozumění.
A co naše inteligence? Ano, dokážeme řešit složité rovnice, konstruovat sofistikované stroje a programovat umělou inteligenci. Ale dokážeme se s tímto intelektem smysluplně propojit s přírodou? Dokážeme žít v harmonii s okolním světem, tak jako to zvířata dělají instinktivně? A co když je pravá inteligence ukryta právě v této schopnosti instinktivního poznání a respektu k přírodním zákonům?
Možná jsme se s naším komplexním jazykem a abstraktním myšlením dostali do slepé uličky. Možná se snažíme porozumět světu skrze složité konstrukce, které nám brání v nahlédnutí do jeho jednoduchosti a moudrosti. Možná je na čase přestat se povyšovat a začít naslouchat. Naslouchat zvířatům, naslouchat přírodě a možná tak zjistíme, že to, co jsme považovali za naši superioritu, je ve skutečnosti překážka na cestě k pravému porozumění. Možná zjistíme, že jsme v některých ohledech hloupejší, než zvířata, protože jsme se vzdálili od našeho přirozeného instinktu a moudrosti.
