Honění za ocasem: Proč se pes honí za vlastním ocasem a kdy to řešit?

·

, ,

Honění se za ocasem. Scéna, která mnohé majitele psů pobaví a považují ji za roztomilou hru. Avšak, co se skrývá za tímto zdánlivě nevinným chováním? Je to pouze nevinná zábava, projev radosti nebo signalizace hlubšího problému? Tento článek se ponoří hlouběji do fenoménu honění se za ocasem u psů, zkoumá možné příčiny, od nevinné hravosti až po zdravotní a psychologické komplikace, a nabídne praktické rady, kdy se jedná o normální chování a kdy je na čase vyhledat odbornou pomoc.

Nevinná hra a radost

Pro štěňata a mladé psy je honění se za ocasem často projevem hravosti a objevování vlastního těla. Ocas je pro ně fascinující objekt, který se hýbe a láká k prozkoumání. Je to způsob, jak se učí koordinovat své pohyby a bavit se. V tomto případě se pes obvykle honí za ocasem sporadicky, s uvolněným postojem a bez projevů stresu nebo úzkosti.

Možné příčiny honění se za ocasem

Zatímco u štěňat je to často nevinná hra, u dospělých psů může honění se za ocasem signalizovat širší škálu problémů:

  • Nuda a nedostatek stimulace: Psi, kteří se nudí nebo nemají dostatek fyzické a mentální stimulace, si mohou honěním se za ocasem vytvářet zábavu. Nedostatek procházek, her a výcviku může vést k frustraci a stereotypním chováním, včetně honění se za ocasem.
  • Anální žlázky: Problémy s análními žlázkami, jako je zánět nebo ucpání, mohou způsobit svědění, bolest a nepříjemný pocit v oblasti konečníku. Pes se pak honí za ocasem ve snaze se poškrábat a zmírnit nepohodlí.
  • Alergie a kožní problémy: Alergie na potraviny, blechy, roztoče nebo jiné alergeny mohou způsobit svědění a podráždění kůže v oblasti ocasu a hřbetu. Pes se pak snaží poškrábat postiženou oblast honěním se za ocasem.
  • Parazité: Blechy, roztoči, červi a další parazité mohou způsobovat svědění a dráždění v oblasti ocasu a konečníku. Honění se za ocasem je pak reakcí na nepříjemné pocity.
  • Poranění: Zlomený, vykloubený nebo jinak poraněný ocas může psovi způsobovat bolest, kterou se snaží instinktivně řešit.
  • Neurologické problémy: V některých případech může honění se za ocasem signalizovat neurologický problém, jako je například epilepsie nebo poruchy mozku. V těchto případech se honění se za ocasem obvykle objevuje náhle a doprovází ho další neurologické příznaky, jako jsou křeče, dezorientace nebo ztráta vědomí.
  • Obsedantně kompulzivní porucha (OCD): Podobně jako u lidí, i u psů se může vyskytnout obsedantně kompulzivní porucha. V tomto případě se honění se za ocasem stává stereotypním a opakujícím se chováním, které pes provádí bez zjevného důvodu. OCD u psů může být způsobená genetickými faktory, stresem nebo traumatem.
  • Psychologické problémy: Stres, úzkost, strach nebo trauma mohou u psů vést k honění se za ocasem. Změna prostředí, ztráta majitele, agresivní chování jiných psů nebo jiné stresující události mohou vyvolat toto chování.
  • Problémy s páteří: Bolesti zad a problémy s páteří mohou také vyvolat honění se za ocasem. Pes se snaží ulevit si od bolesti a napětí v oblasti bederní páteře.

Kdy je honění se za ocasem problém?

Rozeznat, kdy je honění se za ocasem normální a kdy je na čase vyhledat odbornou pomoc, je klíčové pro zdraví a pohodu vašeho psa. Zde jsou některé indikátory, které by vás měly znepokojit:

  • Časté a intenzivní honění se za ocasem: Pokud se pes honí za ocasem velmi často, dlouho a s velkou intenzitou, může to signalizovat problém.
  • Sebepoškozování: Pokud se pes při honění se za ocasem zraní, například si okouše ocas nebo si způsobí oděrky, je to jasný signál, že je něco špatně.
  • Další neobvyklé chování: Pokud se honění se za ocasem doprovází dalšími neobvyklými příznaky, jako jsou křeče, dezorientace, ztráta chuti k jídlu, apatie, agrese nebo změny v chování, je nutné vyhledat veterinární pomoc.
  • Změny v chování: Pokud se honění se za ocasem objevilo náhle a pes nikdy předtím toto chování nevykazoval, je důležité zjistit příčinu.
  • Ocas si pes kouše nebo olizuje: Pokud se pes soustředí na ocas více, než je obvyklé a kouše si ho nebo olizuje, je to známka toho, že ho něco trápí.
  • Změny na kůži v oblasti ocasu: Vyrážky, zarudnutí, vypadávání srsti, otoky nebo jiné změny na kůži v oblasti ocasu jsou indikátorem kožního problému, který je nutné řešit.

Diagnostika a léčba

Pokud máte podezření, že honění se za ocasem u vašeho psa není normální, je důležité vyhledat veterinární pomoc. Veterinář provede důkladné vyšetření, aby zjistil příčinu chování. Diagnostika může zahrnovat:

  • Fyzikální vyšetření: Veterinář provede důkladné fyzikální vyšetření, aby zkontroloval zdravotní stav psa, včetně oblasti ocasu a konečníku.
  • Anální žlázky: Veterinář zkontroluje anální žlázky a v případě potřeby je vyprázdní.
  • Kožní seškrab: Pokud má pes kožní problémy, veterinář provede kožní seškrab, aby zjistil přítomnost parazitů nebo plísní.
  • Alergologické testy: V případě podezření na alergii provede veterinář alergologické testy.
  • Neurologické vyšetření: V případě podezření na neurologický problém provede veterinář neurologické vyšetření.
  • RTG nebo MRI: V některých případech může být nutné provést RTG nebo MRI, aby se vyloučily problémy s páteří nebo jiné vnitřní problémy.
  • Krevní testy: Krevní testy mohou pomoci odhalit metabolické problémy nebo infekce.

Léčba závisí na příčině honění se za ocasem. Může zahrnovat:

  • Léčba análních žláz: Vyprázdnění análních žláz, antibiotika nebo protizánětlivé léky.
  • Léčba kožních problémů: Antihistaminika, kortikosteroidy, speciální šampony nebo antiparazitika.
  • Léčba neurologických problémů: Antikonvulziva nebo jiné léky.
  • Chirurgický zákrok: V některých případech (např. zlomený ocas) může být nutný chirurgický zákrok.
  • Úprava stravy: V případě alergie na potraviny je nutné upravit stravu psa.
  • Psychologická terapie: V případě OCD nebo psychologických problémů může pomoci psychologická terapie.
  • Zvýšení stimulace: Zvýšení fyzické a mentální stimulace psa pomocí procházek, her a výcviku.

Prevence honění se za ocasem

I když se honění se za ocasem nedá vždy předvídat, existují opatření, která můžete podniknout, abyste snížili riziko jeho vzniku:

  • Dostatek stimulace: Poskytněte svému psovi dostatek fyzické a mentální stimulace. Pravidelné procházky, hry, výcvik a interaktivní hračky pomohou zabránit nudě a frustraci.
  • Zdravá strava: Krmte svého psa kvalitní stravou, která odpovídá jeho věku, plemeni a aktivitě.
  • Pravidelné veterinární prohlídky: Pravidelné veterinární prohlídky pomohou odhalit zdravotní problémy včas.
  • Prevence parazitů: Pravidelně ošetřujte svého psa proti blechám, klíšťatům a vnitřním parazitům.
  • Péče o srst: Pravidelně kartáčujte srst svého psa, abyste odstranili odumřelé chloupky a zabránili vzniku kožních problémů.
  • Pozornost k chování psa: Věnujte pozornost chování svého psa a všímejte si jakýchkoli změn.

Pozorování je základ

Honění se za ocasem je komplexní chování, které může mít mnoho příčin. Zatímco u štěňat a mladých psů je to často nevinná hra, u dospělých psů může signalizovat zdravotní nebo psychologický problém. Klíčem k správnému postupu je pozorné sledování chování psa a včasné vyhledání veterinární pomoci, pokud máte podezření, že se jedná o něco víc než jen nevinnou zábavu. Správná diagnostika a léčba mohou pomoci zlepšit kvalitu života vašeho psa a zabránit vzniku vážnějších problémů. Nezapomeňte, že prevence je vždy lepší než léčba, proto se snažte svému psovi zajistit dostatek stimulace, zdravou stravu a pravidelnou veterinární péči.

Autor: LYLLIANE