Lao-c‘ (také známý jako Lao Tzu nebo Laozi) byl starověký čínský filozof a básník, který žil pravděpodobně v 6. století před naším letopočtem. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů v čínské historii a je často označován jako zakladatel taoismu, duchovní a filozofické tradice, která klade důraz na harmonii s přírodou a dosažení vnitřního míru.
Jak žil Lao-c‘
O životě Lao-c’ho víme jen málo, protože většina informací o něm pochází z legend a mýtů. Podle tradice se Lao-c‘ narodil v provincii Chu-nan v Číně a pracoval jako archivář nebo knihovník u královského dvora. Legenda říká, že Lao-c‘ byl unavený korupcí a zkažeností společnosti, a proto se rozhodl opustit svůj úřad a odejít do exilu. Cestou na západ údajně napsal svou nejznámější knihu, Tao Te Ťing, která obsahuje 81 kapitol o principech taoismu.
Jeho přínosy
Lao-c’ho učení mělo hluboký vliv na čínskou kulturu a na vývoj taoismu. Jeho filozofie se soustředí na pojmu „tao“, který označuje univerzální princip nebo cestu, která řídí všechny věci. Lao-c‘ učil, že lidé by se měli snažit žít v souladu s tao, a to přijetím přirozeného toku života a odmítáním násilí a agresivity. Jeho učení také zdůrazňuje důležitost skromnosti, pokory a sebezdokonalení.
Tao Te Ťing, Lao-c’ho nejznámější dílo, je souborem básní a aforismů, které nabízejí rady a poučení o tom, jak žít dobrý život. Kniha se stala jednou z nejvíce přeložených a čtených knih na světě a její principy ovlivnily mnoho oblastí, od filozofie a spirituality po politiku a ekonomiku.
Lao-c’ho odkaz pokračuje dodnes, a jeho učení zůstává relevantní pro lidi všech kultur a generací. Jeho zdůrazňování důležitosti harmonie s přírodou, sebezdokonalení a vnitřního míru nabízí cenné rady pro ty, kteří hledají smysl a účel života.
