Občas se nám stane, že v sobě držíme staré křivdy, maličkosti, které nás kdysi rozčílily. Jsou to drobné, ostré úlomky událostí, které jsme nedokázali zpracovat a pustit. Vztek, který měl odplynout, se v nás usadil, hromadí se a krystalizuje. Můžeme si to představit jako malé, ostré kameny, které se usazují uvnitř nás. Říkejme jim třeba „Ledvinové kameny duše“.
Příčina: Nerozpuštěné emoce a hněv z minulosti
Tyto „kameny“ nevznikají z ničeho. Jsou výsledkem toho, že nedokážeme efektivně zpracovávat nepříjemné emoce. Možná se bojíme konfrontace, možná nechceme nikoho zranit, a tak polykáme hořkost. Možná si ani neuvědomujeme, jak moc nás ty drobné incidenty ve skutečnosti trápí. Střípky událostí, které nás naštvaly, zůstávají nerozpuštěné, neproplavené a časem se spojují do větších a bolestivějších útvarů.
Co dělat: Propláchněte svou duši
Naštěstí existuje řešení. Tak jako se ledvinové kameny léčí proplachováním a očistou, i s těmi našimi můžeme pracovat. Klíčem je opuštění minulosti. To neznamená, že na ni zapomeneme, ale že ji přijmeme a přestaneme se jí nechat ovládat. Dovolme si cítit všechny emoce, které v nás ty staré rány vyvolávají. Nebojme se smutku, zlosti ani bolesti.
Nejdůležitější je neplakat jen uvnitř. Promluvte si o tom s někým blízkým, napište o tom, zatančete to, vymalujte to. Dovolte těm emocím proudit ven. Oplakejte ztráty, zklamání a křivdy. Slzy jsou mocný nástroj očisty, které nám pomáhají uvolnit to, co už nepotřebujeme. Uvolněte se a nechte minulost odplout, abyste mohli s lehkostí vykročit do nového dne.
