Nemoci včel: Skrytá rizika mimo viry a parazity

Včelstva čelí mnoha hrozbám, které ohrožují jejich zdraví a produktivitu. Nejčastěji se mluví o virových onemocněních a parazitech, jako je Varroa destructor. Mnoho dalších, méně známých onemocnění však může včelstvo oslabit a vést k jeho zániku. V tomto článku se zaměříme na tyto nemoci, které se vyskytují mimo oblast virových onemocnění a parazitů.

Bakteriální onemocnění včel

Bakteriální onemocnění představují významnou hrozbu pro včelstva. Mezi nejznámější patří:

• Mor včelího plodu: Způsobuje jej bakterie Paenibacillus larvae. Tato choroba postihuje larvy a je vysoce nakažlivá a devastující. Mezi charakteristické příznaky patří zápach a zhnědnutí plodu. Nahlášení moru včelího plodu je povinné a ošetření se provádí likvidací infikovaných včelstev a dezinfekcí úlů.
• Hniloba včelího plodu: Způsobuje ji bakterie Melissococcus plutonius. Stejně jako mor, i hniloba napadá larvy. Projevuje se změnou barvy a struktury plodu. Oproti moru včelího plodu je hniloba méně agresivní a lépe se léčí.

Houbová onemocnění včel

Houby mohou také napadnout včely a způsobit vážné problémy.

• Zvápenatění včelího plodu (Askosferóza): Způsobuje ji houba Ascosphaera apis. Infikované larvy uhynou a mumifikují se, přičemž se stanou tvrdé a bílé. Kontaminace se šíří po celém úlu. Důležitá je hygiena úlu a posílení imunitního systému včel.
• Kamennatění včelího plodu (Aspergilóza): Způsobuje ji houba Aspergillus flavus a další druhy. Napadá larvy, kukly i dospělé včely. Infikované jedince ztvrdnou a mumifikují se, objevují se zelené a hnědé skvrny. Předcházet lze udržováním suchého a dobře větraného úlu.

Poruchy způsobené výživou a prostředím

Kromě bakteriálních a houbových onemocnění hrají roli i faktory spojené s výživou a vnějším prostředím.

• Nosematóza: Původně považovaná za parazitární onemocnění (spůsobené prvoky rodu Nosema), novější výzkumy ukazují na složitější interakci faktorů. Jejímu rozvoji napomáhá špatná výživa, stres způsobený transportem nebo nepříznivým počasím. Projevuje se průjmem a oslabením včel.
• Otrava pesticidy: Včely jsou citlivé na pesticidy používané v zemědělství. Otravy mohou vést k dezorientaci, paralýze a úhynu celého včelstva. Je klíčové komunikovat s místními zemědělci a používat postřiky v době, kdy včely nelétají.
• Nedostatek pylu a nektaru: Nedostatečný přísun pylu a nektaru vede k oslabení včel, snížení imunity a zvýšené náchylnosti k nemocem. Je důležité zajistit včelám stálý přístup k kvalitní pastvě.

Prevence a péče

Preventivní opatření hrají klíčovou roli v udržení zdraví včelstev.

• Hygiena úlu: Pravidelné čištění a dezinfekce úlu pomáhají omezit šíření chorob.
• Kvalitní výživa: Doplňování pylu a nektaru v obdobích nedostatku posiluje imunitní systém včel.
• Kontrola včelstev: Pravidelná kontrola včelstev včas odhalí příznaky onemocnění a umožní rychlou intervenci.
• Vhodné stanoviště: Vybrat stanoviště s dostatkem pastvy a minimálním rizikem vystavení se pesticidům.

Znalost těchto méně známých nemocí včel a důsledné preventivní postupy jsou zásadní pro zachování zdraví a vitality včelstev a zajištění jejich významné role v ekosystému a v produkci medu. Sledováním včelstev a aktivním přístupem můžeme minimalizovat rizika spojená s těmito nemocemi.