Slovo „trauma“ dnes slýcháme na každém kroku. Často si pod ním představíme válečné konflikty, vážné nehody nebo přírodní katastrofy. Psychologie a moderní neurověda však ukazují, že trauma nevzniká jen kvůli samotné dramatické události. Skutečné trauma vzniká tak, že jsme se nedokázali odpoutat od událostí z minulosti.Co to znamená v praxi a proč nás minulost může držet v zajetí i desítky let po tom, co skutečné nebezpečí pominulo?
Co se děje v těle, když ztuhneme v čase?
Lidský mozek a nervový systém jsou dokonale vyvinuté k přežití. Když čelíme hrozbě, aktivují se naše instinktivní reakce: boj, útěk, nebo pokud je situace bezvýchodná, zamrznutí. V ideálním případě tato reakce po opadnutí nebezpečí odezní. Tělo se uvolní a my událost „strávíme“. Problém nastává ve chvíli, kdy je nápor emocí a stresu tak silný, že ho nervový systém nestihne zpracovat. V takovém případě zůstane energie spojená s hrozbou uvězněná v těle. Zážitek se neuloží do běžné paměti jako uzavřená kapitola z historie, ale zůstane přítomen v našem nervovém systému. Z pohledu těla se nic neskončilo. Minulost se stává naší přítomností.
Proč se nedokážeme odpoutat?
Zaseknutí v minulosti není projevem slabosti ani nedostatku vůle. Je to obranný mechanismus. Naše psychika se podvědomě brání tomu, aby čelila plné bolesti, vzteku nebo bezmoci, které byly v daném momentu příliš velké.
Odpoutat se od minulosti znamená:
- Přijmout, že se to opravdu stalo.
- Procítit emoce, které jsme tehdy museli potlačit, abychom přežili.
- Uvědomit si, že v tuto chvíli už jsme v bezpečí.
Dokud tyto kroky neproběhnou, mozek neustále vyhodnocuje okolní svět optikou starého nebezpečí. I banální situace v přítomnosti pak mohou spustit stejnou paniku, úzkost nebo vztek jako traumatická událost před lety.
Cesta ven: Návrat do přítomnosti
Dobrou zprávou je, že s traumaty lze pracovat a nervový systém lze naučit bezpečí. Protože trauma sídlí v těle (nejen v hlavě), nestačí ho pouze pochopit rozumem. Účinná terapie (například somatická prožívková terapie, EMDR nebo práce s tělem) pomáhá dokončit to, co v minulosti zůstalo nedokončené.Odpoutat se od minulosti je proces. Znamená to přestat být vězněm toho, co se stalo, a začít budovat život v přítomném okamžiku. Minulost sice vymazat neumíme, ale můžeme změnit způsob, jakým ji naše tělo a mysl prožívají.
Napsat komentář